Budování Velké zelené zdi v Africe má problémy. Nepostupuje tak rychle, jak se plánovalo
Nejambicióznější projekt zalesnění na světě, africkou Velkou zelenou zeď, se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, přestože uběhla víc než polovina plánované doby, píše deník The Guardian. Velká zelená zeď je iniciativa států Africké unie zahájená v roce 2007. Cílem je vytvořit do roku 2030 přirozenou bariéru proti větrné erozi půdy a proti rozšiřující se Sahaře, což má být 7000 kilometrů dlouhý pás vegetace spojující Senegal na západě a Džibutsko na východě.
Historie projektu a důvody, proč vznikl
V roce 2005 tehdejší nigerijský prezident Olusegun Obasanjo poukazoval na sociální a ekonomické dopady současné Sahary a pokračujícímu rozšiřování této pouště (tzv. desertifikace). 83% procent obyvatel subsaharské Afriky je například na místní půdě životně závislých, ale 40% půdy přitom nemá žádnou hodnotu – znehodnotily ji pokračující větrná eroze, která pomalu rozmetává vyschlou půdu, kterou pohromadě nedrží kořeny stromů, a právě tomu má sázení má zabránit. Na vině je také lidská činnost v podobě nevhodného zemědělského hospodaření (nadměrné spásání zeleně hospodářskými zvířaty) a hlavně čím dál více se zhoršující vedro a sucho, které je v této oblasti po velkou část roku.
V roce 2007 získal Obasanjo pro svůj nápad podporu Africké unie a iniciativa Velké zelené zdi začala ještě ten samý rok. Dnes už je do projektu zapojeno okolo dvaceti afrických států. Vysazovaly se stromy, ale sestavit z nich stěnu už není hlavní prioritou projektu. Zelený projekt se stal nástrojem mezinárodní spolupráce boje s klimatickými změnami, hospodářského rozvoje a potravinového zásobování.
Projekty se zabývají například zkvalitňováním vody v Nigérii, rozvojem zemědělských ploch v Senegalu nebo lesnictví v Mali. Některé země kladou velký důraz na osvětu a vzdělávání, jiné investují spíš do technologií a praktického školení místních zemědělců.
Stromy na místech, kde už se „zeď“ stihla postavit, údajně přírodní podmínky zlepšují. Sází se zde akácie, což jsou stromy nenáročné na vodu, a navíc ji sami udržují v půdě, a poskytují tak více vláhy ve svém okolí. Další, na první pohled možná ne úplně zřejmou výhodou je poskytnutí práce místním lidem, z nichž mnoho přišlo o živobytí právě kvůli rozšiřování pouště, která rozsáhlé plochy půdy, kdysi vhodné na zemědělství, zcela zničila. Finance plynoucí z celého světa ale umožňují místním najít zaměstnání coby sázeči stromů, a jelikož se jedná o miliony a miliony kusů, ještě alespoň na pár let nehrozí, že by o tuto práci přišli (a poté se s trochou štěstí budou moci vrátit třeba k zemědělství, pokud se půda skutečně oživí). Ohroženo šířením pouště je v oblasti Sahelu aktuálně cca 232 milionů lidí. A do deseti let jich tam bude žít dvakrát tolik.
Přínosy zeleného pásu by podle jeho příznivců byly obrovské - hradba proti poušti má zlepšit život obyvatel jednoho z nejchudších světových regionů, pohlcovat oxid uhličitý, snížit četnost konfliktů, teroristických útoků a míru migrace.
Projekt nabírá zpoždění
Po investicích přesahujících 200 milionů dolarů (asi 4,5 miliard korun) se zatím podařilo osázet čtyři miliony hektarů, což představuje asi 4% celkové plánované výsadby. To znamená, že od nynějška by bylo zapotřebí každoročně zvládnout minimálně dvakrát tolik, píše The Guardian.
Mezi mezinárodní partnery projektu patří například Evropská unie, Organizace pro výživu a zemědělství, Světová banka nebo Francie. Autoři studie, která byla tento týden představena na schůzce regionálních ministrů, tvrdí, že pokud má být do roku 2030 osázeno plánovaných 100 milionů hektarů plochy, bude k tomu zapotřebí větší technická podpora i přísnější dohled.
Miliardy nových stromů
Dosažené výsledky se napříč jednotlivými státy zatím velmi liší. Etiopie, která se zalesňováním začala dříve než ostatní země regionu, je zatím v čele. Zvládla zasadit již 5,5 miliardy semenáčků, čímž vytvořila 151 tisíc hektarů nového lesa a 792 tisíc hektarů teras.
Naproti tomu Burkina Faso vysadila jen 16,6 milionu semenáčků a dalších rostlin a Čad 1,1 milionu sazenic, přestože obě země dostaly vyšší finanční podporu než Etiopie. Jedním z problémů je nedostatečná kontrola. Jednotlivé státy hlásí odhady toho, co se jim již podařilo splnit, nicméně panují například obavy, kolik z 12 milionů sazenic v Senegalu se skutečně uchytilo.
Někteří odborníci jsou také skeptičtí k tomu, nakolik je vytváření hradby stromů účinné, a argumentují, že v některých regionech může být efektivnější zatravňování.
Zdroj:
https://plus.rozhlas.cz/velka-zelena-zed-ma-zastavit-saharu-6531474
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3180558-velka-zelena-zed-mela-zachranit-afriku-ted-jeji-projekt-stagnuje
https://casopis-sifra.cz/video-africe-roste-jiz-deset-let-velka-zelena-zed-unikatni-pasmo-vysazenych-stromu-ma-zabranit-rozsirovani-sahary-dokonceni-bude-merit-neuveritelnych-osm-tisic-kilometru/
(zkráceno, upraveno)